Zpět na úvodní stránku blogu

Krásy Slovenského ráje

Slovenský ráj 

Zase tu máme léto a tak jsme s dětmi vyrazili poznat další krásy Slovenska. Tentokrát jsme zamířili do Slovenského ráje. Kdysi jsme zde byli bez dětí a tak jsme věděli, že jej budeme moci opět navštívit, až nám trochu povyrostou. Na většině z turistických tras totiž naleznete žebříky, řetězy, stupačky.

Popíši Vám trasy, které jsme osobně vyzkoušeli s našimi dětmi, nejmladší je 8 let a vše ušla bez větších obtíží.

Kláštorisko

Trasu jsme začali na parkovišti, kousek od kempu Podlesok. Vyšli jsme po modré směrem k Hrdlu Hornádu – místo, kde řeka Hornád vtéká do Slovenského ráje. Po modré dále pokračujeme kaňonem Prielom Hornádu – je to jeden z nejznámějších a nejkrásnějších kaňonů na Slovensku. Cesta je zabezpečena pomocí žebříků, mostů, lávek a stupaček. Kaňonem rovněž prochází naučná stezka. Po necelých 3 km docházíme do místa, kde se dá odbočit na zelenou a pokračovat do Kláštorské rokliny. Tato roklina je pozoruhodná vysokou koncentrací vodopádů. Trasa se dá projít cca za 1 hodinu a končí na Kláštorisku – významné křižovatce turistických stezek. Můžete si prohlédnout areál rekonstruovaného kartuziánského kláštera ze začátku 14.století a také symbolický cintorín. Z Kláštoriska se vydáváme po červené zpátky k Hornádu. U Letanovského mlýna přejdeme kamenný kartuziánský most – jedná se o repliku původního mostu ze 14.století, který byl zničen za druhé světové války a obnoven v roce 1995. Zpátky na parkoviště jdeme po žluté – nejdříve překonáváme rychlé stoupání a poté jdeme převážně klidnou cestou po vrstevnici až na Zelenou horu – jedná se o zaniklé středověké opevnění. Na místě je informativní tabule ve slovenském a anglickém jazyce. Po žluté se vracíme k Hrdlu Hornádu – tato část cesty je zároveň fit chodníkem pro sportovce. Od Hrdla je již stejná cesta na parkoviště. Celý úsek délky cca 15 km jsme prošli s krátkými přestávkami za 6 hodit.

Symbolický cintorín Kláštorisko 
Vodopád objaviteľov 
 

Suchá Belá

Roklina Suchá Belá je nejnavštěvovanější ve Slovenském ráji. Vycházíme opět z parkoviště v Podlesoku. Jdeme po zelené trase roklinou. Délka rokliny je 3,8 km a nastoupáme 454 metrů. Cestou potkáme 4 vodopády, nejvyšší z nich je Misový vodopád o výšce 29,5m. Potkáme také mnoho ostatních turistů, takže se stane, že na žebříku čekáme 15 minut, než se dostaneme na řadu a můžeme pokračovat. Po cestě je důležité koukat, kam šlapete. Cesta vede většinu času řekou a nechcete mít hned od startu mokré nohy. Cesta roklinou končí v horském sedle Žliabky. Zde se nachází více odpočívadel, dokonce i wc pro turisty. Ze Žliabků jdeme po žluté k turistickému rozcestníku Pod Vtačím hrbom. Nejedná se o klasickou úzkou lesní cestu. „Silnice“ je širší a zpevněná a potkáte na ní celkem dost cyklistů, kteří jedou směrem dolů i nahoru. Od rozcestníku už jdeme po červené zpět na parkoviště u kempu. Trasa měří necelých 10 km a s opatrností jde projít za 5 hodin.

Korytový vodopád 
Suchá Belá 
 

Piecky

Piecky jsou nejčlenitější roklinou Slovenského ráje. Začátek 4 km dlouhé trasy s převýšením 378 m je z Píly, nedaleko obce Hrabušice. Vyrazíme po žluté značce a vychutnáváme si krásy rokliny. Doopravdy je tato roklina úžasná. Jelikož není tak „profláknutá“ jako Suchá Belá, tak jsme šli celou dobu v podstatě sami, nikde jsme nemuseli čekat a mohli jsme si vychutnat její krásy. Po cestě nás čekalo překonání mnoha popadaných stromů, které v těchto místech samozřejmě nikdo neodklízí a nechává roklinu žít svým životem.  Žlutá cesta opět konči v horském sedle Žliabky, kde si odpočinete a doplníte síly na sestup zpět k Píle. My jsme se vydali zpět nejdříve modrou Glackou cestou, z které jsme na Malé Poľaně odbočili na červenou, kterou jsme pomalu začali klesat. Těsně před cílem jsme na rozcestí Palc odbočili na žlutou, která klesá trochu rychleji. Trasa dlouhá 13 km se dala klidným tempem ujít za necelých 6 hodin.

Veľký vodopád 
Roklina Piecky 
 

Vstup do veškerých roklin je zpoplatněný. Dospělý 3€, studenti a důchodci 2€, děti do 15 let 1€. Celodenní parkovné jsme všude platili 5€.

(Ceny v roce 2024)

Ještě doporučujeme navštívit Dobšínskou ledovou jeskyni. My jsme ji zvládli při zpáteční cestě. Parkovné je opět 5€ a cesta od parkoviště k jeskyni je celkem strmá a zabere cca 30 minut. Oficiálně je vstup do jeskyně v každou celou hodinu, ale v případě většího zájmu chodí častěji. Do jeskyně se teple oblékněte, celoročně jsou zde teploty lehce pod bodem mrazu. 

Související články

Mohly by vás zajímat ještě tyto články ze stejné kategorie.